VCAP 2008_1-2.pdf

1-2

2008

Jihomoravský kraj

Zlínský kraj

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

Pardubický kraj

Středočeský kraj

Povodí Labe, státní podnik

Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové

Tel.: 495 088 111 Fax: 495 407 452 www.pla.cz

Povodí Vltavy, státní podnik

Holečkova 8, 150 24 Praha 5

Tel.: 2 21401111 Fax: 2 57322739 www.pvl.cz

Povodí Moravy, s.p.

Dřevařská 11, 601 75 Brno

Tel.: 541 637 111 Fax: 541 211 403 www.pmo.cz

Pöyry Environment a.s.

Botanická 834/56, 602 00 Brno

Tel.: +420 541 554 111 Fax: +420 541 211 205

www.poyry.cz

HOCHTIEF CZ a.s.

Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5

Tel.: +420 283 841 851, Fax: +420 283 840 642

e-mail: info@hochtief.cz • www.hochtief.cz

Zakládání staveb, a.s.

K Jezu 1, P. O. Box 21 • 143 01 Praha 4

Tel.: 244 004 111

www.zakladani.cz

ČKD Praha DIZ, a.s.

Kolbenova 499, 190 02 Praha 9

Tel.: +420 266 031 111

E-mail: mruk@ckddiz.cz • www.ckddiz.cz

Ředitelství vodních cest ČR

Vinohradská 184/2396, 130 52 Praha 3

tel.: +420 267 132 801 fax: +420 267 132 804

e-mail: rvccr@rvccr.cz • www.rvccr.cz

Krymská 296/23, 101 00 Praha 10, Vršovice

tel.: 272 740 514 • mail: info@beting.cz

www.beting.cz

OBSAH

Časopis pro ekologické, ekonomické a technické

aspekty vodní dopravy a vodních cest v ČR,

Evropě a na jiných kontinentech.

Jak je možné pomoci rekreační a sportovní plavbě

Ing. Miloš Janda ........................................................................2

WASSERSTRASSEN

UND BINNENSCHIFFFAHRT

Eine Zeitschrift für die ökologischen, ökonomischen

und technischen Aspekte des Wassertransportes

und Wasserstrassen in der ČR, in Europa und ande-

ren Kontinenen.

Plavební mapy

Ing. Miloš Janda ........................................................................5

U Rohatce všichni rohatí...

Ing. Petr Forman .......................................................................6

Doplňující informace o obnově provozu na Baťově kanálu

Vadim Komárek .........................................................................8

WATERWAYS

AND INLAND NAVIGATION

A magazine for ecology, management and technical

aspects of inland shipping and waterways in the

Czech Republic, Europe and on other continents.

Výroční Baťův kanál

Ivan Černý...............................................................................10

Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe

a„konkurenční“ projekty v Eropě

Ing. Jaroslav Kubec, CSc. .......................................................13

REDAKČNÍ RADA

Ing. Jiří Aster, Ing. Luděk Cidlina, Ing. Petr Forman, Ing. Karel

Horyna, Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc., Ing. Jan Kareis, PhD.,

Ing. Jiří Kremsa, Ing. Josef Podzimek, Ing. Miroslav Šefara.

Napojení Jižní Moravy na Dunaj vodní cestou

Ing. Pavel Neset, CSc. ............................................................19

Články lze podle autorovy volby publikovat česky nebo slo-

vensky, německy a anglicky. Nevyžádané rukopisy se nevra-

cejí. Příspěvky se redakčně upravují, mohou být i kráceny.

Možnost využití průplavu k odlehčení

povodňových průtoků

Prof. Ing. Jiří Rybníkář, CSc. ...................................................22

Die Artikel werden nach Wunsch des Autors in tschechisch

oder slowakisch, in deutsch und englisch veröffentlich. Die

nicht geforderten Manuskripte und Lichtbilder werden

nicht zurückgesand. Die Artikel werden redaktionsgemäs

angepast und dürfen auch verkürzt werden.

Zájem o propojení Dunaj – Odra v zahraničí

Ing. Jaroslav Kubec, CSc., Ing. Jaroslav Pospíšil ....................23

Příprava výstavby protipovodňové nádrže dolní Ratiboř

překlad Ing. Josef Tobola ........................................................24

The authors can write in Czech or Slovak, German or Eng-

lish. Submitted originals are not returned unless reques-

ted. Contributions are edited and may be abridged.

Vzpomínka na Ivana Dejmala ...............................................26

PLAVBA A VODNÍ CESTY o.p.s.

Na Pankráci 53

140 00 Praha 4

Fax: 241 409 467

e-mail: vodnicesty@seznam.cz

A ještě malá douška .............................................................27

Posledních 10 let Petra Formana, aneb jak přežít

vlastní šedesátiny

Ing. Josef Podzimek ................................................................28

Objednávky a inzerce:

Radka Kostková, tel.: 607 751 788

Jazyková úprava: Dr. Jan Mazáč

Mobilní membránové protipovodňové hrazení pro

veřejnost – dotýkat se exponátu je povoleno

Ing. Veronika Janoušková........................................................30

Vychází čtvrtletně

Roční předplatné vč. poštovného 350 Kč

ISSN 1211-2232

Činnost Českého plavebního a vodocestného sdružení

vroce 2007

Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc. .................................................34

Z českého tisku .....................................................................36

DTP, tisk: PRESTO s.r.o.

Ze zahraničního tisku ...........................................................37

Podávání novinových zásilek povoleno

Ředitelstvím pošt Praha

čj. NP 415/1994 ze dne 25. 2. 1994

Život není takový - je úplně jiný (30)

Ing. Josef Podzimek ................................................................38

Foto na titulní straně: Vodní skútry na českých řekách - foto Ing. L. Cidlina a plavba na

vodách Aljašky - foto Ing. J. Podzimek

Jak je možné pomoci

rekreační a sportovní plavbě

Ing. Miloš Janda, Státní plavební správa Praha

Rekreační plavba na vnitrozemských vodních cestách v ČR dosáhla za posledních 15 let jistého rozvoje, ale zdaleka

ne takového, jako v sousedních zemích. Zatímco na západ od našich hranic proplouvá po řekách, průplavech a jezerech

tisíce rekreačních plavidel a maríny v těchto zemích v létě vítají cizince z celé Evropy, naše vodní cesty jsou téměř pusté.

Abychom se i my připojili k těmto zemím, je třeba splnit řadu podmínek a vytvořit příznivé klima v mnoha oblastech.

Legislativní předpoklady pro rozvoj rekreační a sportovní

plavby částečně vytvořila vyhláška MD č. 241/2002 Sb.,

několikrát novelizovaná. Zástupci České republiky se do

roku 2003 zúčastňovali projektu VNE (Evropské vnitrozem-

ské vodní cesty – turistika a historické dědictví) koordinova-

ného British Waterways. Bohužel katastrofální povodně v

roce 2002 a naopak sucho a kvůli následným opravám

a odstraňování nánosů i polovypuštěné přehradní nádrže

na Vltavě v roce 2003 rozvoj tohoto projektu zbrzdily.

Vláda ČR schválila svým usnesením č. 1064 ze dne 19.

9. 2007 Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury v

letech 2008 až 2013, ve kterém je část o rozvoji vodních

cest. Ministerstvo dopravy má již od roku 1996 zpracován

program rozvoje rekreační plavby. Povodí Vltavy, a. s. vlast-

ní rozsáhlý dokument „Územně plánovací podklad pro vyu-

žití vodní cesty Vltava a vodních ploch na Vltavě“, zpracova-

ný v roce 2001 Hydroprojektem, a. s. Ředitelství vodních

cest ČR má od roku 2002 zpracován dokument „Generální

řešení splavnění Labe pro třídu Vb“. České plavební a vodo-

cestné sdružení zpracovalo v roce 2007 „Program rozvoje

vnitrozemské plavby pro rekreační potřeby v České repub-

lice na období 2007 – 2015“. Všechny tyto dokumenty jsou

pro rozvoj rekreační plavby zajímavé.

Plavebně provozní podmínky na vodních cestách jsou jen

velmi pomalu přizpůsobovány potřebám rozvíjející se rekre-

ační plavby. Plavební komory na Vltavě a Labi byly vybudo-

vány pro velká plavidla, tlačné sestavy apod. Vazáky jsou

pro malá plavidla nedostupné. Vůdci malých plavidel jsou

díky tomu nuceni porušovat Řád plavební bezpečnosti

a vyvazovat se v plavebních komorách k žebříkům, které

jsou například na dolním Labi pouze v blízkosti hranic

komor a hrozí nasednutí na záporník.

Čekacími stáními pro malá plavidla před plavebními

komorami jsou v současné době vybaveny plavební komory

na dolním Labi, ojediněle na středním Labi a na Vltavě.

Čekací stání pro velká plavidla jsou u většiny komor pro

malá plavidla nedostupná, protože se nemají kde vyvázat.

Na těchto vodních cestách je mnoho objektů (vývaziště, pře-

Čekací stání pro malá plavidla nad PK Modřany

kladiště, čerpací stanice apod.), které po utlumení obchodní

plavby, zejména přepravy energetického uhlí pro elektrárnu

Chvaletice, zůstaly nevyužity, zarůstají a chátrají.

V České republice lze provozovat rekreační plavbu na

dopravně významných i účelových vodních cestách

a některých vodních plochách. Začíná se opět probouzet

rekreační plavba i na Vranské přehradě. Tradičně jsou vyu-

žívány přítoky Vltavy, zejména Malše, Lužnice, Otava,

Sázava a Berounka. Méně využívané jsou přehradní nádr-

že Horka, Hracholusky, Rozkoš, Skalka, Žermanice,

Máchovo jezero, rybníky Svět a Velké Dářko.

Další aktivitou spojenou s rekreační a sportovní plavbou

je vodní lyžování, které má v České republice bohatou tra-

dici i zázemí ve formě 33 úseků vyznačených a vybavených

pro vodní lyžování. Zákaz lyžování o nedělích a svátcích je

ukázkou „profesionality“ našich zákonodárců.

Rozvoj vodních skútrů v posledním desetiletí způsobuje

zatím více negativních než pozitivních dojmů. Záslužným

počinem pro změnu přístupu majitelů vodních skútrů k

plavbě a tím i změnu pohledu veřejnosti na tuto činnost byl

vznik České sportovní asociace vodních skútrů.

Potencionálním poskytovatelem služeb návštěvníkům,

kteří plují na rekreačních plavidlech po řekách, by mohly být

ijachtařské kluby. Ty jsou bohužel zpravidla vůči veřejnosti

uzavřené. Zabezpečují potřeby svých členů a většinou

nemají zájem poskytovat služby komukoliv jinému. Některá

jejich zařízení ani neodpovídají normám ochrany vody proti

ropným produktům, polorozpadlé objekty a skládky hyzdí

okolí, kluby nejsou vybaveny pro odběr odpadních vod

apod.

Celoevropský trend rozvoje cykloturistiky a její propojo-

vání s jinými druhy aktivní rekreace je ve spojení s rekreač-

ní plavbou ideální kombinací. Pro tento účel jsou postupně

přebudovávány potahové stezky podél řek na cyklostezky.

Podél Labe jsou dokončeny z 20 % na středním toku a z

50 % na dolním toku. Rozvoji rekreační plavby s propoje-

ním na cykloturistiku brání nedostatek míst, kde by bylo

možné plavidlo bez obav krátkodobě (na 1 až 3 dny) zakot-

vit a opustit.

Marína Vltava v Helahozevsi

Přístav rekreačních plavidel v La Rochelle (Francie)

Městské přístaviště města Cognac (Francie)

Prognózy odborníků EU předpokládají, že do naší země

bude postupně připlouvat v letní sezóně několik tisíc až

desítek tisíc rekreačních plavidel ročně. Na tuto situaci

nejsme zdaleka připraveni. Nejsou k dispozici plavební prů-

vodce ani jiné informační zdroje. V současné době se nám

podařilo vydat po více než 30leté pauze alespoň plavební

mapy pro rekreační plavbu Vltavy a před měsícem i Labe (je

možné je objednat e-mailem na sudova@volny.cz, bjando-

va@chello.cz, koupit ve specializovaných prodejnách s

doplňky pro lodě avodní sporty, ve školicích střediscích pro

vůdce malých plavidel nebo u vybraných knihkupců - např.

Palác knih Neoluxor).

Oblasti, které by rozvoj rekreační plavby mohly urychlit:

pitné vody apod.) je výlučně úkolem majitelů těchto přísta-

vů. Je však nezbytné dořešit rozdělení přístavů na vodní

a pozemní část, ke které se správci toků nehlásí a má je

spravovat příslušná územní samospráva nebo soukromé

osoby.

• Odstranění nesmyslných zákazů provozu vodních skú-

trů avodního lyžování o víkendech. Vytypování dalších

ploch pro vodní lyžování a provoz vodních skútrů podniky

Povodí v součinnosti s místními úřady i Státní plavební

správou. Všemi zúčastněnými podporovat žádosti o jejich

zřízení za předpokladu dodržení podmínek bezpečné

a ohleduplné plavby a vybudování potřebných zařízení

podávaných investory.

Otevření stávajících jachtařských klubů veřejnosti formou

povinné kapacity stání pro cizí plavidla, WC, vody apod. by

mělo být úkolem zájmových svazů reprezentujících vodní

motoristy a jachtaře.

1. PŘIZPŮSOBENÍ DOPRAVNĚ VÝZNAMNÝCH

VODNÍCH CEST POTŘEBÁM REKREAČNÍ

A SPORTOVNÍ PLAVBY

• Zprovoznění nevyužitých vývazišť a překladišť po utlu-

mení nákladní vodní dopravy, která je vhodné využít pro

rekreaci zejména v blízkosti kulturních a historických pamá-

tek, cyklostezek, stravovacích zařízení (autokempů, hotelů,

penzionů), sportovišť, ZOO apod., jejichž vytypování obsa-

huje již zmíněný program rozvoje, zpracovaný ČPVS.

Označení plavebními znaky, vysekání křoví, trávy a zajiště-

ní minimálních standardů nebude vyžadovat vysoké nákla-

dy. Podílet se na nich by měli správci vodního toku, územní

orgány, místní podnikatelé i jachtařské kluby v zájmovém

teritoriu. Aktivněji musí do tohoto procesu vstoupit potenci-

onální uživatel, tedy Český svaz vodního motorismu

a odpovídající svaz sdružující jachtaře na našem území ve

spolupráci regionálními úřady, tedy odbory regionálního

rozvoje krajských, ale i městských a místních úřadů. Podob-

ná praxe se již po desetiletí osvědčuje v turisticky využitel-

ných lokalitách, kde Klub českých turistů ve spolupráci s

územními orgány značí turistické cesty, buduje orientační

tabule, přístřešky, upravuje rozhledny, chaty apod. V

zahraničí jsme se s podobným řešením setkali na řece

Charenté i kanále Du Midi v jihozápadní Francii, na Bur-

gundském kanálu jihovýchodně Paříže i na mnoha kaná-

lech a řekách v Holandsku. Všude tam využití dřívějších

obchodních vodních cest pro rekreační plavbu znamenalo

rozvoj regionů.

• Dobudování čekacích stání u plavebních komor pro

malá plavidla a doplnění vyvazovacích prvků pro malá pla-

vidla v plavebních komorách podniky Povodí. Projekty by

bylo vhodné konzultovat se zájmovými svazy reprezentují-

cími vodní motoristy a jachtaře.

• Vytvoření podmínek pro pobyt posádek rekreačních pla-

videl ve veřejných přístavech (statut, vyznačení stání, zdroj

2. VYBUDOVÁNÍ NOVÉ INFRASTRUKTURY

REKREAČNÍ PLAVBY

• Rozhodujícím přínosem k rozvoji rekreační plavby je

budování nových moderních objektů (přistávacích míst)

splňujících standardy sousedních zemí. Kategorie těchto

objektů by měly respektovat účel jejich využití. Různé stu-

die, územní plány i projekty používají různé pojmy. Bylo by

vhodné přijmout nějaký úzus k jejich sjednocení. Pro krát-

ké, několikahodinové zastávky k odpočinku a návštěvě

zájmových míst na břehu postačuje jednoduše vybavené

vývaziště*. Pro majitele rekreačních lodí v místě i nenároč-

né vodní turisty bude vhodné jednoduché kotviště**. Pro

vícedenní pobyt náročnějších klientů a členy jachetních klu-

bů je potřebné solidní přístaviště***. Nejnáročnější naše

izahraniční klientela bude požadovat marínu**** s provoz-

ní aubytovací částí i vybavením pro volný čas (viz příloha).

Při úvaze, že vodní turista pluje průměrnou rychlostí 10 až

15 km/hod. lze vyvodit, že po 2 hodinách plavby, tedy kaž-

dých 20 až 30 km, je vhodné mít k dispozici vývaziště nebo

kotviště, kde je možné zastavit a odpočinout si. Denně je

optimální plout 4 až 5 hodin a zbytek dne věnovat poznává-

ní, cykloturistice a aktivnímu odpočinku. Lze z toho vyvodit,

že maríny a přístaviště by měly být na každých 40 až 60

kilometrech vodní cesty. Je zřejmé, že by měly být v dosa-

hu turisticky, kulturně nebo jinak atraktivních míst.

• Pro vybudování servisní sítě (opravny, čerpací stanice,

odběr odpadních vod apod.) musí rozhodující úkol splnit

Asociace výrobců lodí a lodního příslušenství ve spolupráci

se správci toků a stávajícími jachtařskými a motorářskými

kluby.

Tyto úkoly by mohly splnit pracovní týmy hejtmanů krajů,

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: