Biblicky slovnik_novotny.pdf

B i b l i c k ý s l o v n í k

Zveřejněno k volnému šíření pro studijní účely s laskavým svolením nakladatelství Kalich

a dědiců autorských práv po prof. Adolfu Novotném.

Dáno k veřejnému užití za dodržení podmínek, běžných v akademickém světě, to jest, při použití

původního textu dodržet citační normy s odkazem na zdroj. Bez tohoto uvedení a uvození citace

závorkami lze mít za to, že byl porušen autorský zákon a především slušné vychování.

Tato elektronická verze Biblického slovníku byla vytvořena skenováním knižní předlohy, a poté

pomocí OCR převedena do stávající podoby. Následné korektury jsou společným dílem téměř

40 dobrovolníků, kteří s velkou pečlivostí text přečetli a opravili.

Přes veškerou snahu je stále v textu určité množství chyb. Pokud naleznete chybné místo, pošlete

prosím popis chyby na adresu freedavar@centrum.cz

V nejbližší revizi slovníku bude chyba opravena.

Poslední verzi Biblického slovníku naleznete na adresách:

http://cb.cz/praha2/bib_slovnik_novotny.htm

http://www.davar3.net/slovnik/

Verze textu: prosinec 2008

B i b l i c k ý

s l o v n í k

N A P S A L

A D O L F N O V O T N Ý

1 9 5 6

E D I C E K A L I C H P R A H A

ÚVOD

OD KAŽDÉHO BIBLICKÉHO SLOVNÍKU se právem očekávalo, že

seznámí pokud možno se všemi biblickými pojmy, ať zeměpisnými, dějepisnými, přírodopisnými, ať

nábožensko-kultickými a theologickými, ale i profánními tak, aby čtenář lépe porozuměl

biblickému textu a jeho kulturně historickému a nábožensko-mravnímu pozadí. Tak jsem

chápal úkol Biblického slovníku v jeho prvotní podobě z r. 1935. Ale od té doby učinila

theologická věda v oblasti biblistiky značné pokroky nejen novými objevy v oboru archeologie,

jazykozpytu a historie, ale i změněným postojem biblického bádání. T. zv. kritická theologie,

vyrostlá pod vlivem vývojové theorie, spokojovala se namnoze zjišťováním historických, nábožensko-

dějinných předpokladu, což jí sice umožnilo zaznamenati trvale hodnotné objevy, ale často ji

oslepilo pro zvěstný smysl Písma sv. Odkryla předpoklady slov a slovíček, ale často se jí ztratilo

Slovo jako Bozi oslovení. Zkratkou můžeme říci, ze znala jen podstatná jména, ale neznala slo-

vesa. Nejpatrnější to bylo na slovnících k bibli. Slovesa, označující činnost Boží a lidskou, se

v nich nevyskytují. Tak tomu bylo i s první podobou Biblického slovníku z r. 1935. V nové

podobě věnuje Biblický slovník právě slovesům co největší péči, protože v nich je obsazeno dění

nejen v minulosti, ale i v přítomnosti. Vzorem mi tu byl Kittelův doposud neukončený, od r. 1932

vycházející Theologisches Worterbuch zum Neuen Testament [TWNT] a Richardsonův

Theological Word Book of the Bible [1950].

Východiskem mi byl kralický překlad bible z r. 1613, po případě Kašparova Biblická kon-

kordance z r. 1933. Poněvadž však řada výrazů bible je překladem někdy desíti i více slov hebrej-

ských a řeckých a na druhé straně jeden a týž hebrejský nebo řecký výraz je překládán množstvím

různých Českých slov, bylo nutno namnoze uvésti i hebrejský a řecký originál. Avšak i prostý

český písmař, neznalý původních jazyků, si z těchto cizojazyčných převodů uvědomí, jak opatrný

musí být, aby týmž českým slovům nepřisuzoval vždy týž obsah a tak neskresloval biblické posel-

ství. Nadto jsou některé kralické výrazy dnešnímu čtenáři už nesrozumitelné [na př. náchlebník,

nevod, obhoření, obmysl, odčísti se, odhněsti se, odiva, sedání, socha, trupel a pod.] a mají jiný

obsah než dnes [na př. důvod = důkaz, odděliti = rozčtvrtiti, proměna = příšera, obluda

a pod.]. Bylo nutno vysvětliti i taková slova.

Kdo zná dějiny biblických věd, ví, ze výklad jednotlivých pojmů a konstatování jednotlivých

skutečností mohou býti různé podle toho, k jaké theologické škole vykladač patří. Mou zásadou

bylo uvádět pokud možno tradiční pojetí, nebylo-li zcela bezpečně a jednoznačně vyvráceno. Tam,

kde se tradiční názor ukázal býti neudržitelný, přidržel jsem se většiny novějších badatelů, při

čemž jsem tu a tam uvedl i menšinový názor. U jednotlivých pojmů bylo nutno ukázat, jak se

jejich obsah měnil, po případě prohluboval, aby tak čtenář viděl, ze jde o živé pojmy, jimiž autoři

bible odpovídali na své setkání s Bohem. Mnohdy lze mnoho vyčísti i z překladu biblických

jmen. Neboť i jmény vyjadřovali bibličtí lidé své náboženské smýšlení. Řídil jsem se tu překlady

Fürstovými [Gesenius' Hebrew and Chaldee Lexicon, London, 1902]. Někde jsem se od něho

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: