19. Houby a lišejníky
- tělo tvořeno stélkou
- eukariotické organismy
- destruenti, společně s bakteriemi (zpracovávají odumřelý organický materiál na humus a dále ho mineralizují – převádějí nahromaděné organické sloučeniny do formy sloučenin anorganických) – využívají producenti (autotrofní rostliny = bez hub by život zanikl
- k výrobě látek (antibiotika, potraviny, víno, chléb)
stélka: 1) trubicovitá
2) přehrádkovaná - z vláken (hyfy), mohou se splétat a vytvářet podhoubí = mycelium
- hodně hub vytváří plodnice
- propletením hyf * nepravé pletivo – plektenchym
- výtrusy obsahují hodně zásobních látek
- nemají chlorofyl ® chemoheterotrofní org., energii získávají dýcháním nebo kvašením
- zdrojem C: monosacharidy (glukosa), disacharidy (maltosa, sacharosa), oligosacharidy (lignin, celulosa)
Þ Saprofytické houby - získávají potřebné látky z mrtvých těl, zbytků rostlin a živočichů
1) závazní (obligátní) parazit. houby - výživa z živých buněk, pak teprve se rozvíjejí, v různé
míře škodí (kvasinky)
2) příležitostní (fakultativní) - původně saprofyti, za určitých podmínek se mohou živit
paraziticky
3) saproparazitické - původně parazitická houba se může začít živit saprofyticky
Þ Symbiotické (lišejníky)
- mnohé houby žijí v symbiose se zelenými řasami, rostlinami
1) licherismus - symbiosa s řasami a sinicemi - * lišejníku
2) mykorrhiza - symbiosa houby s kořeny vyšších rostlin
- buněčná stěna hub je důležitá pro určení hub
- může obsahovat celulosu, chitin, manan
- zásobní látkou ja glykogen, nebo olej, nikdy ne škrob
- části hyf či mycela se odlomí a dorůstají do původních tvarů, nově * organismy mají stejnou genetickou informaci jako původní
Ø Nepohlavní
- pomocí spór - výtrusů, které se vyvářejí ve výtrusnicích - sporangiích
1) pohyblivé - zoospóry
2) nepohyblivé - autospóry = aplanospóry
- výtrusy* mitozou, mohou být buď 1n, nebo 2n, záleží na místě vzniku
Ø Pohlavní
- rozlišujeme 3 fáze:
1) splynutí plazem pohlavních buněk (plasmogamie)
2) splynutí jader pohlavních buněk (karyogamie)
-mezi splynutý jader může dojít k několikanásobnému dělení
3) meiotické dělení
- pohlavní buňky – gamety, * v gametangiích ® samčí gamety – anthalidium
® samičí – oogonium, askogonium
- gamety mohou být : pohyblivé – planogamety, spermatozoidy
: nepohyblivé – aplanogamety, spermatické
-♀ a ♂gamety mohou * buď na jednom jedinci, nebo na více jedincích
1. izogamety - ♀ a ♂gamety jsou stejně velké, nerozlišitelné a označují se + a –
2. anizogamety – stejný tvar, jiná velikost, většinou je samičí větší
3. gamety velmi odlišné: samčí – menší – pohyblivé a nepohyblivé
: samičí – větší (vaječné buňky)
- v životním cyklu hub se střídá 1n a 2n fáze, někdy 1 fáze převládá nad druhou a naopak
- Carl Linné jako první vytvořil systém, dvouslovné názvy (rodové a druhové jméno)
Říše: HOUBY
- má 5 oddělení
1) hlenky (myxomycota)
2) nádorovkovité (plasmodiaphoeamycota)
3) oomycety (oomycota)
4) chytridiomycety (chytridiamycota)
5) houby vlastní (eumycota): houby spájivé (zigomycetes)
: houby vřeckovýtrusné (askomycetes): kvasinky, plesnivkotvaré,
padlí, discomycety
: houby stopkovýtrusné (bazidiomycetes):
chorošotvaré, bedlotvaré, břichatky
- stélka tvaru měňavky (améby) nebo buňky s bičíky (myxomonada)
- oba tvary jsou 1a - rozmnožují se dělením ® dochází ke spojení 2 buněk (myxomonády nebo myxoaméby) ® nejdříve dochází ke splynutí plazem, potom jader ® * 2a buňka, nemnoží se, ale dělí se za příhodných podmínek na plasmodium ® * na něm plodnička, v plodničce dochází k meioze a ®* odpočívající výtrusy a z nich potom vzniká buď myxomonáda nebo myxoaméba
- v buněčné stěně je celulosa
- živí se pohlcováním bakterií, prvoků a organických zbytků
zástupce: vlčí mléko obecné
- podobně jako hlenky nevytvářejí podhoubí, jsou to závazní parazité - žijí uvnitř hostitelského organismu
- stélka má tvar améby
- v buněčné stěně je chitin
zástupci: nádorovka kapustová - napadá kořeny brukvovitých rostlin (kedluben, zelí), *
nádory, ovlivňuje i nadzemní část rostliny
: prašná strupovitost brambor
- saprofyti i paraziti
- vodní i suchozemští
- původní název řasovky
- stélka má tvar trubicovitého mycelia
- v buněčných stěnách je celulosa
- rozmnožování pomocí zoospór, 2 bičíky, 1 kratší a obrvený
- na tomto oddělení se pozoruje přechod z vody na souš
- k pohlavnímu rozmnožování dochází na 2 gametangiích
zástupci: hnilobitka - vodní saprofytická houba, vytváří mycelia na povrchu org.zbytků, které
plují na vodě
- některé druhy napadají ryby
: vřetenatka révová - parazit vinné révy, žije v jejích listech, pomocí průduchů se
dostávají ven sporangiofory, které nesou výtrusnice, mohou se
odlomit a přemístit na jinou rostlinu, kde se uvolní výtrusy –
bičíkaté zoospory, ty proniknou skrz průduchy do nového listu a
vytvoří nové mycelium
pohlavní rozmnožování:
- probíhá uvnitř mycelia přiložením ♀ a ♂gametangia *
oospóra, nebo-li odpočívající výtrus, ten přenáší nákazu do
dalšího roku, kdy z něj vyklíčí sporangium – spory a
nákaza pokračuje
- projevuje se jako olejovité skvrny na listech a bobulích nakažené
rostliny
: plíseň bramborová - napadá brambory rajčata a to hlavně listy
ad 4) Chytridiomycety
- trubicovitá stélka
- v b.s. převládá chitin
- rozmnožují se pomocí zoospór s 1 bičíkem
- žijí v půdě a ve vodě
- saprofyti nebo paraziti hub, řas a rostlin
zástupci: rakovina brambor - na hlízách lilkovitých rostlin, způsobují rakovinotvorné bujení
v místě oček
- houba vytváří odpočívající výtrusy, jsou schopné v půdě přežít
až 20 let
: olpidium brosicae - způsobuje padání klíčních rostlin
ad 5) Houby vlastní
- vytvářejí přehrádkované hyfy x vyjimkou jsou kvasinky, vytvářejí jednobuněčnou stélku
- nenacházejí se u nich pohyblivá stádia - zoospory
rozmnožování: pohlavní výtrusy * pohlavním splynutím
: nepohlavní rozmnožování pomocí konídií
- dochází ke střídání 1n, 2n a dikaryotické fáze
- pokud se b. se 2 jádry dělí, dělí se obě jádra současně – ze 2 jader – 4 jádra
- přehrádky mezi hyfy mají různý tvar a slouží k učení houby, dále v sobě mají otvory a těmi spolu buňky komunikují
Rozdělení:
· Houby spájivé
· Houby vřeckovýtrusé
· Houby stopkovýtrusé
Houby spájivé
- půdní saprofyti, jsou složkou půdní mikroflóry
- parazité – i na člověka, symbiotické – účast mykorhizy
zástupci:
kropidlovec černavý - roste na substrátech bohatých na cukry, vytváří šedé povlaky,
- mycelim je bohatě větvené a k podhoubí přirůstají nosiče sporangií
(sporangiofory)
nepohlavní rozmnožování: pomocí konídií (výtrusy), ze kterých vyrůstá mycelium a na něm *
sporangií a sporangiofor
pohl.r: začíná přiblížením 2 pohl. rozdílných mycélií, v místě přiblížení vyrůstají proti sobě
postranní řetězce, zduří, v místě dotyku dojde ke splynutí plazem a jader a * 2n zygota,
obalí se tlustou buněčnou stěnou a * zygospora, po určitém období zde dojde k meioze
a ze zygospóry vyklíčí sporangioforum, které vyváří konidie
plíseň hlavičková – vyrůstá na zahnívajících substrátech
Houby vřeckovýtrusé
- nejvíce zástupců
nepohlavní rozmnožování časté – pomocí nepohl.výtrusů – konídií
pohlavní - většinu života tyto houby prožívají jako 1n mycelium, ve kterém se za vhodných
podmínek vytvoří gametangium (♀ askogon, ♂ antheridium), přiblíží se a dojde ke
splynutí gamet, * 2 jaderná buňka a z ní 2 jederné vlákno, to prorůstá do plodnice
(astoma), je tvořena 1n vlákny, některé jsou 2 jaderné, 2 jaderné vlákno je
zakončeno tzv. vřeckem (askus), dochází zde ke kariogamii (splynutí jeder) * 2n
buňka, dochází k mitoze a meioze (* 8 haploidních jader, ze kterých postupně
dozrávají askospory – 1n), askospory se vypráší, vyroste z nich 1n podhoubí
- vřecka bývají sdružena do vřeckového rouška, zde vznikají askospory
§ Kvasinky
- mají jednobuněčnou, jednoduchou stélku, kulovitého nebo elipsovitého tvaru, nevytváří podhoubí
- rozmnož. se pučením
- kvasí cukry na alkohol a CO2
- některé kvasinky zůstávají spojené, vytváří tzv. pseudomycelium
- u kvasinek existuje tzv. endomitóza (jaderný obal zůstává zachován)
- vyskytují se všude – saprofyti, paraziti..
kvasinka pivní - vyšlechtěná, používá se k výrobě alkoholu a droždí
- obsahuje enzymy a vitamín B, použití ve farmacii
- 1n buňky se spojí, * 2a buňka, po čase dochází k mitoze * 4 askospory
kvasinka vinná, kvasinka candida - parazitická
§ Plesnivkotvaré
- patří sem hermelín, niva, penicilin, plísně na ovoci, senu a dalších organických
substrátech
- vytváří přehrádkové mycelium
- povlaky mívají většinou pestré barvy – sporangia jsou barevná
- některé uvolňují do substrátu jedovaté látky
štětičkovec (penicilium) - konidiofory se na konci prstovitě rozvětvují a nesou konídie
- výroba sýrů a penicilínu
kropidlák – konídie jsou rozšířeny v ovzduší (alergie)
§ Padlí
- parazité cévnatých rostlin (bělavé povlaky)
- mycelium vysílá haustoria do pokožkových buněk
padlí travní - napadá trávy, pšenici..
- způsobuje velké škody
§ Discimycety
hlízenka - způsobuje moniliózu
- kruhové útvary na plodech, konídie
Samostatní zástupci
Paličkovice nachová - napadá obilniny, plané trávy
- místo obilky se zde vytváří sklerocium = námel
- jsou v něm obsaženy nebezpečné alkaloidy
- námel vypadne z ...
Tofinek3-reaktywacja