KE0299.PDF

Dìjiny pøenosu zpráv

na dálku

ROÈNÍK IV/1999. ÈÍSLO 2

Kapitola z historie

elektøiny a magnetismu

Ing. Jiøí Peèek, OK2QX

ROÈNÍK XLVIII/1999. ÈÍSLO 2

Jetì pøed tím, ne se seznámíme

s ivotopisy vìdcù, kteøí se po malých

krùècích nebo skoky zaslouili o pozná-

ní zákonù elektrotechniky a o jejich

praktické vyuití, bude vhodné øíci si

nìco o základních poznatcích nebo

pøedstavách, které mìlo lidstvo o jevech

s tím souvisejících.

Ve starém Øecku, ale nejen tam -

i napø. u divoských kmenù v Jiní Ame-

rice - znali jev, e po tøení nìkterých lá-

tek jsou tyto látky schopny pøitahovat

vlákna lnu, slámy apod. Ale Øecko je

nám blíe, proto se zamìøme na tuto

oblast. Tam byly elektrické jevy zprvu

pozorovány na jantaru. Øekové vìøili,

e se tøením jantar probouzí k ivotu a

pùsobí tak na pohyby v jeho okolí. Za

èasù Plinia vìøili, e se tøením mìní jan-

tar na magnet. Ovem tehdy také vìøi-

li, e magnet má dui. Napø. Èíòané

magnetovec pojmenovali milujícím ka-

menem, ...nebo tulí k sobì elezo

jako matka své dítky. Znali také schop-

nost magnetu ukazovat pøesnì seve-

ro-jiní smìr a pouívali jej k orientaci

pøi plavbách na moøi.

Kolem roku 1750 vznikly rùzné flui-

dové teorie a první matematický zákon,

který popisuje magnetismus, vyslovil

Charles Augustin Coulomb (1736-

1806). Coulomb ukázal, kolikrát je je-

den magnet silnìjí oproti druhému, a

dokázal, e vliv urèitého magnetického

mnoství slábne se ètvercem vzdále-

nosti. Tím poloil základy dalímu vì-

deckému zkoumání tìchto vlivù. Mi-

mochodem - jeho teorie nápadnì

pøipomíná Newtonùv zákon o gravitaci.

Po Coulombovi ji pøiel Faraday a

dalí...

Dvì jména, která je nutné vyslovit ve

spojitosti se zmínkami o elektrických

jevech, jsou William Gilbert, který byl

lékaøem anglické královny Albìty, a

lord Francis Bacon.

V roce 1600 vylo Gilbertovo slav-

né dílo O magnetu, magnetických tì-

lesech a velkém magnetu Zemi. Je to

vlastnì první vìdecké dílo, které hovo-

øí o elektøinì a magnetismu. Gilbert

hodnì experimentoval a zjistil, e nì-

které látky, kdy jsou tøeny, pøitahují

pøedmìty hodnì, jiné ménì a nìkteré

vùbec ne. Pøitalivé síle, kterou zkou-

mal, dal název elektrická síla. Byl to

on, který poprvé slovo elektøina èi elek-

trický pouil právì proto, e nejvíce

V TOMTO SEITÌ

Dìjiny pøenosu zpráv na dálku ........ 1

ZAJÍMAVÉ INTEGROVANÉ

OBVODY

SAB0529 .......................................... 3

TL497 ............................................... 8

SAA1027 .......................................... 9

LM3900 .......................................... 11

CA3080 .......................................... 16

SL1640 ........................................... 17

NE602 ............................................ 18

NE604 ............................................ 20

ZN414Z .......................................... 23

ZN415E .......................................... 23

ZN416E .......................................... 23

NE5044 .......................................... 25

KA2181 .......................................... 28

SAB3210 ........................................ 29

SAB3209 ........................................ 32

SDA2008 ........................................ 34

Inovovaná verze hifi

zesilovaèe 2x 40 W ................... 35

Otoèná støelka na hrotu, pouívaná

pro pokusy s elektøinou pøed Gilber-

tovým vynálezem elektroskopu [4]

experimentoval s jantarem, a ten se øec-

ky nazývá elektron (stejnì jako støíbro

s pøímìsí zlata, nalézané v øekách v teh-

dejí Malé Asii, ze kterého jsou nejstar-

í známé mince). Jedny látky nazval

idioelektrické (jantar a ty, které se cho-

valy obdobnì), a jiné látky, ve kterých

nebylo moné tøením elektøinu vybudit,

nazval anelektrickými.

Dalím jeho velmi dùleitým poznat-

kem bylo, e jevy elektrické oddìlil od

magnetických - podle nìj se elektrická

síla budí tøením, magnetická sídlí

v magnetu trvale. Od nìj je i poznatek,

e elektrická síla pøitahuje vechny

hmoty a magnet jen elezo, a dále, e

elektrická síla ve vlhku zaniká, kde-

to magnetická se nemìní. Ovem -

i u nìj to bylo fluidum ronící se pøi tøení

z tìles, neboli fluidum elektricum.

Zkonstruoval také první zaøízení na zji-

ování existence statické elektøiny, elek-

troskop.

KONSTRUKÈNÍ ELEKTRONIKA A RADIO

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.

Redakce: Radlická 2, 150 00 Praha 5,

tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10.

éfredaktor ing. Josef Kellner, sekretáøka

redakce Eva Kelárková, tel. 543 825, l. 268.

Roènì vychází 6 èísel. Cena výtisku 30 Kè.

Celoroèní pøedplatné 180 Kè.

Roziøuje PNS a. s., Transpress s. s r. o.,

Mediaprint a Kapa, soukromí distributoøi, in-

formace o pøedplatném podá a objednávky

pøijímá Amaro s. s r. o., Radlická 2, 150 00

Praha 5, tel./fax (02) 57 31 73 13, PNS,

pota, doruèovatel.

Objednávky a predplatné v Slovenskej re-

publike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s.

r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax

(07) 44454559 - predplatné, (07) 44454628 - ad-

ministratíva. Predplatné na rok 204,- SK.

Podávání novinových zásilek povolila Èeská

pota s. p., OZ Praha (èj. nov 6028/96 ze dne 1.

2. 1996).

Inzerci pøijímá redakce ARadio, Radlická 2,

150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax:

57 31 73 10.

Inzerci v SR vyøizuje MAGNET-PRESS Slova-

kia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./

fax (07) 44450693.

Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá

autor. Nevyádané rukopisy nevracíme.

E-mail : a-radio@login.cz

Internet: http://www.spinet.cz/aradio

ISSN 1211-3557

Titulní strana Gilbertovy knihy

O magnetu z roku 1600,

vydané v Londýnì [4]

Konstrukèní elektronika A Radio - 2/99

Roku 1733 zjistil Dufay (plným jmé-

nem Charles Francois du Fay de Cis-

ternay), e existuje dvojí druh elektøiny

- elektøina sklová a elektøina prysky-

øicová. To byl skuteènì pøevratný ob-

jev. Sice teorie o existenci dvou druhù

elektøiny existovala ji døíve, a o tom,

zda dva druhy jsou, se uèenci pøeli, Du-

fay to vak dokázal. Kadá z nich od-

puzuje sama sebe, zatím co jeden druh

druhý druh pøitahuje. Zabýval se velmi

zkoumáním elektrických jisker a doká-

zal napø. nabít lidské tìlo tak, e z nìj

viditelnì ve tmì srely jiskry. Toté do-

kazoval, kdy hladil rukou koèku leící

na hedvábném poltáøi.

Jean Desagulier (1683-1744) jako

prvý pouil pojem izolátor pro látky ne-

vodivé.

Pøiblinì do tohoto období spadá

i objev elektrického kondenzátoru ve

formì leydenské láhve, na který pøili

Pieter van Musschenbroek a Elvald von

Kleist.

Jetì Benjamin Franklin pøedpoklá-

dal, e existuje jen jeden druh elektøiny

a tvrdil, e elektrická polarita závisí na

tom, zda má tìleso mnoho èi málo elek-

tøiny. Pøiel vak na ssací úèinek hrotu

v blízkosti zelektrovaného tìlesa a

v roce 1749 navrhl a popsal princip ty-

èového hromosvodu.

Po publikaci této teorie se ve Francii

pøírodovìdec Georges Buffon a Tho-

mas Francois Dalibard ujali praktické

aplikace a v kvìtnu 1752 vztyèili vyso-

kou kovovou tyè a za nìkolik dnù pøi

bouøce pozorovali mezi tyèí a zemí sr-

ení jisker. Tyto pokusy byly pozdìji

opakovány na mnoha místech, neobe-

ly se ani bez obìtí - elektrickým výbo-

jem byl napø. v Petrohradì v roce 1753

zabit George Wilhelm Richman.

O rok pozdìji pak i u nás Prokop

Divi, faráø v Pøímìticích, vztyèuje svùj

hromosvod. Tehdy ovem byly hromo-

svody stavìny proto, aby bouøkám za-

bránily.

Teprve v roce 1766 Benjamin Wil-

son správnì ukázal, e atmosférickým

výbojùm nelze pøedcházet, ale mohou

být hromosvodem nekodnì svedeny

do zemì.

(a)

(b)

Obrázek k jednomu z Faradayových

experimentù. B je elektricky nabitá tyè

(+), která se nedotýká vnitøku kovové

nádoby P. KR je elektroskop, který se

po zasunutí tyèe B do nádoby nabije

a jeho lístky se rozestoupí. Faraday

v tomto pokusu zkoumal bezdotyko-

vé pùsobení elektrických nábojù [5]

Paralelní (a) a sériové (b) zapojení

leydenských lahví [2]

e se mimo duchovních vìcí staral

i o vìci pozemské, svìdèí napø. práce

na budování vodovodu pro loucký klá-

tìr a pozdìji pøímìtickou faru, jeho kon-

strukce unikátních hudebních nástrojù,

z nich tzv. denisdor umìl napodobit

zvuky rùzných nástrojù a vzbudil znaè-

nou pozornost, i kdy se dnes o nìm

prakticky neví. Mìl k dispozici tøecí elek-

triku a vyrobil si i leydenské láhve, ex-

perimentoval se statickou elektøinou a

své pokusy dokonce pøedvádìl císaøi

ve Vídni.

V louckém klátìøe pak zhotovil

v roce 1754 meteorologický stroj, co

byl elezný køí ve výi 15 m (pozdìji

v Pøímìticích pøes 41 m) na stoáru, na

ramenech køíe byly dalí tyèe a na je-

jich konci byly krabice s kovovými pili-

nami a v tìch nastrèeny kovové hroty.

Konstrukce byla se zemí spojena tøemi

øetìzy. Smysl byl ten, aby se z mrakù

odsával elektrický náboj a tím pøedchá-

zelo nièivým bouøím a krupobití. Pøilo

vak dlouhé suché období a neúroda,

sedláci se domnívali, e pøíèinou je prá-

vì Diviùv stroj, a klátìr nechal hro-

mosvod odstranit. Pozdìji Divi tento

hromosvod vztyèil v roce 1761 na vìi

pøímìtického kostela.

Vìnoval se i vlivùm elektøiny na ivé

organismy, dopisoval si s dalími expe-

rimentátory a své poznatky zveøejnil

v pojednání Theorie von der meteoro-

logischen Elektricite - Magia naturalis,

které vylo dokonce ve dvou vydáních.

V loòském roce uplynulo 300 let od jeho

úmrtí.

Od tohoto období se ji zaèala roz-

víjet novodobìjí historie elektrotech-

niky, její vývojové etapy si ukáeme

na dalích ivotopisech jednotlivých

vìdcù.

Po Gilbertovi pøili dalí - napø. Otto

Guerricke, purkmistr v Magdeburku,

který do velké sklenìné kulaté baòky

nalil síru, po vychladnutí baòku rozbil a

získal tak kouli ze síry, která mìla ob-

dobné pøitahovací vlastnosti. Jako

prvý zaznamenal, e kdy je pøedmìt

ke kouli pøitaen hned odskoèí a je na-

opak odpuzován. Poznal také dalí

efekt - kdy tøel kouli ve tmì, zaèala svì-

télkovat a pøi pøiblíení ruky se ozval

i praskot. Podaøilo se mu sestrojit i tzv.

tøecí elektriku. Guerick své poznatky

popsal v knize Nové pokusy, která vy-

la v roce 1672.

Kniha zaujala dalího experimentá-

tora - Roberta Boyla, který zjistil, e pøi-

talivá síla je oboustranná, tedy, e ne-

zelektrizované tìleso pøitahuje tìleso

zeletrizované. Pomocí vývìvy zjistil, e

elektrická síla proniká i vzduchoprázdnem.

Dále to byl experimentátor Wall, kte-

rý zkoumal jiskry pøeskakující ze zelek-

trizovaného jantaru do jeho prstu a pøi-

rovnával je k bleskùm a hromùm.

Svìtelné efekty elektøiny zase zkoumal

Francis Hawskbee, který zkoumal svì-

telné efekty v Toricceliho trubici a správ-

nì usoudil, e se jedná o elektrický jev.

Pak to byl optik Stefan Gray, který

dìlal kolem roku 1730 pokusy s isolan-

ty a vodièi a zjistil, e nìkterými látkami

elektøina utíká, zatím co jinými ne. Do

té doby vìøil, e napø. tenkost hedváb-

ného vlákna je dùvod, proè elektøina

z tìlesa na nìm zavìeném neuteèe.

Oznaèil tedy látky na vodivé a nevodivé.

Prokop Divi

je jedním z prvých prùkopníkù, kte-

rého zde mùeme uvést, i kdy se

v jeho pøípadì jednalo spíe o experi-

mentátorství ne o vìdu jako takovou.

Jmenoval se vlastnì Václav Divíek

a narodil se 26. 3. 1689 v Helvíkovicích

poblíe amberka. Navtìvoval tehdy

velmi známou kolu klátìra v Louce

u Znojma, v zápise do latinské koly na-

jdeme jeho jméno jako Wenceslaus Di-

bisch.

V roce 1726 byl vysvìcen na knìze

a v uvedeném kláteøe pak do roku

1735 vyuèoval filozofii a údajnì prová-

dìl i fyzikální pokusy. Na salzburské

univerzitì získal v roce 1733 doktorát

teologie a od roku 1736 a do smrti na

Vánoce roku 1765 il na faøe v Pøímìti-

cích (mimo let 1741 a 1742, kdy vykoná-

val funkci pøevora louckého klátera).

Pokus s elektrostatickou influencí.

E jsou elektroskopy, T je zelektri-

zovaná tyè. Po pøiblíení tyèe má

první elektroskop náboj opaèný a

druhý souhlasný s nábojem tyèe. Pøi

oddalování tyèe se elektroskopy vy-

bíjejí. Pokud chceme náboj na elektro-

skopech uchovat, musí se souèasnì

s tyèí oddálit i propojka A [6]

Literatura

[1] Haubelt, J.: ivot a dílo V. P. Divie.

Vysoké Mýto 1982.

[2] Novák, V.: O magnetismu a elektøi-

nì. J. Otto, Praha b.r.

[3] Netoliczka, E.: Illustrierte Geschich-

te der Elektricität. Wien 1886.

[4] Gilbert, W.: O magnetu, magnetic-

kých tìlesech a velkém magnetu - Zemi.

Nakladatelství AV SSSR, Moskva 1959.

[5] Scott, W., T.: The physics of electri-

city and magnetism. New York 1959.

[6] Novák, V.: Fysika. Praha 1932.

Konstrukèní elektronika A Radio - 2/99

ZAJÍMAVÉ INTEGROVANÉ

OBVODY

Zdenìk Kotisa

V dnení dobì je nabídka zahranièních integrovaných obvodù velmi iroká, ponìkud problematické

je získání jejich technických parametrù a praktických zapojení. Obvody, jejich popis zde pøedkládám,

byly vybrány s ohledem na jejich dostupnost, nákupní cenu a efekt pøi jejich pouití.

Pøehled obvodù, které jsou popsány v tomto seitì Konstrukèní elektroniky je v tab. 1. Vechny po-

pisované obvody je mono si objednat na adrese, uvedené na str. 34.

Tab. 1. Pøehled integrovaných obvodù, popsaných v této publikaci

Typ

Popis funkce

Výrobce

Strana

SAB0529

Programovatelný digitální èasovaè

Siemens

str. 3

TL497

Spínací regulátor

Texas Instruments

str. 8

SAA1027

obvod pro øízení krokových motorkù

Philips

str. 9

LM3900

Nortonùv operaèní zesilovaè

National Semiconductors str. 11

CA3080

Transkonduktanèní operaèní zesilovaè

RCA

str. 16

SL1640

Dvojitì vyváený smìovaè

GEC Plessey

str. 17

NE602

Dvojitì vyváený smìovaè a oscilátor

Philips

str. 18

NE604

Mezifrekvenèní zesilovaè pro FM s malým pøíkonem

Philips

str. 20

ZN414Z

Pøijímaè pro AM

GEC Plessey

str. 23

ZN415E

Pøijímaè pro AM

GEC Plessey

str. 23

ZN416E

Pøijímaè pro AM

GEC Plessey

str. 23

NE5044

Programovatelný sedmikanálový kodér

pro proporcionální RC soupravy

Philips - Signetics

str. 25

KA2181

Pøedzesilovaè pro pøijímaè IÈ dálkového ovládání

Samsung

str. 28

SAB3210

Kodér pro vysílaè dálkového ovládání IÈ svìtlem

Siemens

str. 29

SAB3209

Dekodér pro pøijímaè dálkového ovládání IÈ svìtlem

Siemens

str. 32

SDA2008

Kodér pro vysílaè dálkového ovládání IÈ svìtlem

Siemens

str. 34

Programovatelný

digitální èasovaè

SAB0529

s proudovou synchronizací pro in-

dukèní a kapacitní zátìe.

· Øídicí proud triaku a do 100 mA.

· Výstupní trvalý proud pro ovládání

relé maximálnì 100 mA.

· Osm pøesahujících se èasových roz-

sahù od 1 s do 31,5 hodiny.

· Dva druhy provozu - zpodìné za-

pnutí, zpodìné vypnutí.

· Na pøání zákazníka a pøi odbìru mi-

nimálního mnoství obvodù mohou

být èasy maskovì naprogramovány ji

pøi výrobì, èím se minimalizuje poèet

vnìjích souèástek zapojení.

Popis obvodu

Obvod SAB0529 se dodává

v pouzdru DIL18, obvod SAB 0529G ve

dvacetivývodovém pouzdru SO-20-L

pro povrchovou montá, kde vývody

10 a 11 nejsou obsazeny. Zapojení

vývodù obou pouzder je na obr. 1. Po-

pis signálù na vývodech obvodu je

v tab. 2. Vnitøní blokové zapojení ob-

vodu je na obr. 2.

Základních osm èasových interva-

lù (èasù) je získáno dìlením síového

kmitoètu dìlièkami 1:50, 1:60, 1:10 a

1:3. K pøedvolbì základních èasù pou-

ijeme vstupù A, B, C podle tab. 3.

Nastavený základní èas je v ná-

sledujících klopných obvodech 1, 2, 4,

8, 16 a 32 prodlouen odpovídajícím

násobkem. Èasové zpodìní na vý-

stupu T odpovídá propojení jednoho

z výstupù D a I s vývodem R. Spojí-li

Tento zajímavý obvod [1] nabízí

firma Siemens pro vyuití jako velmi

pøesného programovatelného èasova-

èe v rozsahu spínacích èasù od 1 s do

31,5 hodiny. K napájení obvodu a jako

èasová základna se vyuívá sí 230 V/

/50 Hz. Pøesnost èasovaèe je dána

pøesností síového kmitoètu.

Moné aplikace èasovaèe jsou:

· Spínací èasové hodiny.

· Schodiové automaty.

· Øízení laboratorních pøístrojù.

· Prùmyslová automatizace.

· Mìøièe provozních hodin.

· Automatické zpodìní zapínaní a

vypínaní rùzných zaøízení.

Výhody pøi pouití èasovaèe typu

SAB0529 jsou:

· Monost napájení pøímo ze sítì

nebo malým stejnosmìrným napìtím.

· Èasovou základnu vytváøí síový

kmitoèet 50 Hz.

· Monost øídit triaky s napìovou

synchronizací pro èinné zátìe nebo

Obr. 1. Zapojení vývodù obvodù SAB0529 (a) a SAB0529G (b)

Konstrukèní elektronika A Radio - 2/99

Tab. 2. Popis vývodù obvodu SAB0529

se nìkteré z vývodù D a I s R, odpovída-

jící èasy se sèítají. Napø. (pøedpokládá-

me síový kmitoèet 50 Hz) pøi nastave-

ném základním èase 1 s (vývody A, B

i C v úrovni L) a propojení vývodù D (x1),

F (x4) a I (x32) s R (souèet násobkù

je 37) je výsledný èas 37 s. Obvod

mùeme vynulovat (resetovat) bì-

hem odpoèítávání èasu pøivedením

úrovnì H (tj. napìtí U S ) na vývod R

(v tomto pøípadì je tøeba mezi vývod R

a vývody D a I zaøadit oddìlovací re-

zistory, protoe vývody D a I nejsou

zkratuvzdorné vùèi U S ) nebo vypnutím

a zapnutím napájení. Pouijeme-li na

vývodu R pøepínaè a nechceme-li pøi

pøepínání zruit probíhající odpoèítá-

vání èasu, musí být mezi vývody R a

O pøipojen vhodný kondenzátor. Pøi

zapnutí napájení se obvod vynuluje

(resetuje) automaticky. Je-li vývod S

v úrovni L, probíhá start odpoèítávání

èasu bez zpodìní.

Obvod lze napájet pøímo ze sítì

nebo stejnosmìrným napìtím +5 V.

Napájení ze sítì je realizováno

pøes pøedøadný rezistor R V - viz obr.

3a. Bìhem kladné pùlvlny teèe proud

z fázového vodièe pøes diody D2, D3,

pøedøadný rezistor R V a diodu D V do

nulového vodièe. Dioda D V omezuje

výkonovou ztrátu na rezistoru R V na

polovinu. Není-li dioda D V pouita,

protéká proud pøi záporné pùlvlnì na-

pìtí diodou D1. Vnitøní dioda D2 stabi-

lizuje napájecí napìtí U S na velikost

6,8 V. Jednocestnì usmìrnìné napìtí

vyhlazuje vnìjí elektrolytický konden-

zátor C L . Obr. 3a pøedstavuje obvyk-

lou variantu síového napájení pro øí-

SAB0529 SAB0529G Symbol

Funkce

Zemnicí vývod

Síové napìtí pøes pøedøadný rezistor

Start

Pøepínání funkce

Programování základního èasu

Vynulování

Základní èas x 1

Základní èas x 2

Základní èas x 4

Základní èas x 8

Základní èas x 16

Základní èas x 32

Nastavení reimu triaku

Buzení triaku

Synchronizace triaku

U S

Kladné napájecí napìtí

Tab. 3. Pøedvolba èasù u obvodu SAB0529

Rozsah

C Základní èas Maximální èas

1 s

63 s (cca 1 min.)

3 s

189 s (cca 3 min.)

10 s

630 s (10,5 min.)

30 s

1890 s (31,5 min.)

1 min.

63 min. (cca 1 h)

3 min.

189 min. (cca 3 h)

10 min.

630 min. (10,5 h)

30 min.

1890 min. (31,5 h)

Úrovnì L a H jsou vztaeny k vývodu O, take L = 0 V, H = U S

Obr. 2. Blokové schéma obvodu SAB0529

Konstrukèní elektronika A Radio - 2/99

Obr. 6.

Obr. 3a. Síové napájení obvodu

SAB0529 pro buzení triaku

FHON

Y\E

Obr. 4. Odpor R V pøedøadného rezis

toru v závislosti na celkovém proudu

I celk (I celk =I ges ) pøi napìtí 220 V -15 %

kde d U s je zbytkové støídavé napìtí ve

[V] ( obvykle volíme d U s £ 0,5 V), t vyb je

vybíjecí èas v [s], závislý na síovém

napìtí U ef . Pøi sinusovém støídavém

napìtí o kmitoètu 50 Hz a pøi U ef ³ 24 V

platí, e t vyb £ 13 ms.

Pokud se mají eliminovat krátkodo-

bé výpadky síového napìtí, je tøeba

volit kapacitu kondenzátoru C L vìt-

í ne vypoètenou (napø. 1000 µF

pro výpadky síového napìtí kratí

ne 2 s).

Napájení obvodu stejnosmìrným

napìtím +5 V je na obr. 6. Obvod lze

také napájet napìtím vìtím ne

+10 V, které pøivedeme na napájecí

vstup U S pøes pøedøadný rezistor.

Spojování vývodù A a I s vývo-

dem R mùe být realizováno rùznými

zpùsoby, napø. jednoduchými pøepí-

naèi nebo pøepínaèi DIL podle váho-

vého kódu jednotlivých bitù.

Jinou moností je pouít palcové

pøepínaèe (Contraves) s kódem BCD

nebo hexadecimálním, které pøipojíme

k vývodùm D a I obvodu podle obr. 7.

V tabulce na obr. 7 jsou vypsány èini-

tele násobení, které lze palcovými

pøepínaèi nastavit. Tìmito èiniteli pak

musíme násobit základní èas, urèený

stavem vývodù A a C obvodu.

Obr. 3b. Varianta síového napájení

s ukostøeným nulovým vodièem

zení triaku. Varianta podle obr. 3b

ukazuje situaci, kdy je nulový vodiè

spojen se zemí. Napájecí napìtí èaso-

vaèe je mení o úbytek na diodì D1

v propustném smìru.

Proud I celk ,tekoucí pøedøadným re-

zistorem R V , se skládá z napájecího

proudu integrovaného obvodu I S ( I S max

£ 2,5 mA) a výstupního proudu I A ( pøi

buzení triaku je to støední aritmetická

hodnota impulsního výstupního prou-

du). Maximální pièkový proud v bodì

N nesmí pøekroèit velikost 35 mA. Pro

zjednoduený výpoèet pøedøadného

odporu R V platí:

Obr. 5. Výkonová ztráta P V na

pøedøadném rezistoru R V pøi pouití

diody D V a bez pouití diody D V

pøedøadného kondenzátoru C V a

ochranného rezistoru R VV . Kapacitu C V

vypoèteme pro síový kmitoèet 50 Hz

ze vzorce:

PLQ

PD[

& =

FHON

kde R V je odpor nahrazo-

vaného rezistoru. Do vzor-

ce dosazujeme C V v [µF]

a R V v [W] . Rezistor R VV

omezuje proud pøi zapnutí

a chrání obvod. Jeho od-

por by mìl být:

kde U ef min je minimální síové napìtí

ve [V] (obvykle se dosazuje 230 V -10

%) a U S max je maximální napájecí na-

pìtí obvodu ve [V] (7,5 V). Proud I celk

se dosazuje v [A] a R V v [ W ].

Odpor rezistoru R V mùe být v zá-

vislosti na celkovém proudu I celk pøi na-

pìtí U eff min = (220 V -15 %) urèen z gra-

fu na obr. 4. Køivky na obr. 5 vyjadøují

výkonovou ztrátu P V na pøedøadném

rezistoru pøi pouití diody D V a bez po-

uití diody D V .

Pøi vìtí výkonové ztrátì na pøed-

øadném odporu R v se doporuèuje na-

hradit D V a R V sériovou kombinací

Filtraèní kondenzátor

C L má za úkol vyhladit

zbytky søídavého napìtí

po usmìrnìní. Kapacita

kondenzátoru C L se vypo-

èítá podle vzorce:

Obr. 7. Nastavení èinitelù násobení

Konstrukèní elektronika A Radio - 2/99

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: